O cestě ke zdraví
Je krásný slunečný den, sedím pod pergolou na naší zahradě a pozoruji své dva zdravé chlapečky. Jeden spokojeně spinká v kočárku, druhý si hraje na písku. Cítím vděčnost.
Můj den začíná přesně tak, jak si ho sama nastavím, ranní procházkou bosýma nohama po trávě, vědomým nadechnutím čerstvého vzduchu, výživnou snídaní. Vím, že to, jak svůj den zahájím, určuje, jak se budu cítit po celý den.
Jak můj příběh začal?
Před osmi lety byl můj život úplně jiný.
Pracovala jsem v korporátu jako školitelka, každé ráno jsem nasedla do auta a vyrazila po republice za pracovními schůzkami. K snídani káva na lačno, rychlý bagetový oběd na benzínce, večeře v autě cestou domů. Pohyb jsem měla jen mezi parkovištěm a kanceláří, spousta stresu, únavy, nepravidelného spánku a rychlý hektický život. A když jsem v 35 chtěla otěhotnět, přišla krutá zpráva od lékařů: Diagnóza neplodnost, málo kvalitních vajíček, vysoký věk.
Slova, která mi vzala dech. Kladla jsem si každý den spoustu otázek. Budu mít děti? Jsem na děti už stará? Pokud otěhotním, bude mé těhotenství rizikové? Co mám udělat proto, abych otěhotněla? Cítila jsem se ztracená a najednou můj život neměl smysl, byl prázdný.
Ale nevzdala jsem se.
Postupně jsem začala měnit svůj život. Nejprve jsem vyměnila fast food za zdravé krabičky. Pak jsem si začala sama vařit, eliminovala průmyslově zpracované potraviny, učila se naslouchat svému tělu. Začala jíst kvalitní doplňky, vzdělávat se. Pravidelně jsem chodila spát, vynechala alkohol a přidala více pohybu a procházek. Všechno pomalu, krůček po krůčku. A pak se stal zázrak: otěhotněla jsem.
Takhle můj příběh pokračuje
Ale to byl teprve začátek.
Ve 40 letech jsem poprvé držela v náručí svůj zázrak, svoje první miminko. Cítila jsem obrovskou vděčnost. Když malý začal s příkrmy, tak jsem věděla, že chci pro něj jen to nejlepší. Začala jsem se zajímat o skutečné, opravdové jídlo plné živin.
Objevovala jsem farmy na maso, vejce a mléčné produkty, začala pěstovat zeleninu a ovoce, vařit, fermentovat a tím budovat střevní mikrobiom. Nastavovala jsem nám spánkové návyky, trávila více času na denní světle a v přírodě. A užívala si pomalá rána.
A pak, ve 42 letech, jsem otěhotněla podruhé. Měla jsem energii, cítila jsem se silnější než kdy dřív a na těhotenství jsem se poctivě připravovala. Ale diagnóza zněla jasně, těhotenská cukrovka.
Proč já? Když jsem se o sebe tak dobře starala? Nechápala jsem jak je to možné, když při první těhotenství bylo vše v pořádku.
Nejprve přišlo odmítnutí a strach. Pak jsem o tom přemýšlela, začala si hledat informace a následně to přijala. Uvědomila jsem si, že mi to má ještě více pomoci zlepšit stravování a péči o sebe. Brala jsem to jako nový začátek, jak z jídla odstranit chutě na sladké.
Pak také strach o miminko byl obrovský. Ale věděla jsem, že když se budu dobře stravovat a moje glykemie budou v pořádku, bude v pořádku i moje miminko.
Zaměřila jsem se na kvalitní a výživné jídlo, pečovala o svůj spánek, trávila čas v přírodě. A výsledky? Průběh těhotenské cukrovky a její hodnoty glykemie byly ukázkové. Miminko se narodilo zdravé a já se cítila skvěle.
Dnes už vím, že těhotenská cukrovka není strašák, ale díky mému nastavení mě pomáhá preventivně chránit proti cukrovce 2. typu. Našla jsem rovnováhu mezi stravou, spánkem a péčí o sebe a svou duši.
A přesně to teď chci předat vám.
Vím, jaké to je cítit se zahlcená informacemi. Nevědět, kde a jak začít. Proto jsem tady, abych vás provedla celým procesem:
nastavením výběru kvalitních potravin bez složitého počítání
pochopením cirkadiáního rytmu a vlivu na nás
světelná hygiena a kvalitní spánek
péče o sebe jako prevence
Aby cukrovka, která po porodu odezní se nezměnila v cukrovku 2.typu.
Společně to zvládneme.
A takhle můj příběh končí.
